Míla Dušek jako Michail Čigorin aneb VŠTE ČB B – Slávia ČB 2:6

Nechci snižovat výkon ostatních (kromě Míly!) hráčů v úvodním kole 2. divize. Ještě začátkem minulého týdne jsem se bál, že nebudeme mít ani osm lidí na zápas. Nakonec nás bylo deset! Osm aktérů v čele s Petrem Šimkem, ale také moc děkuji dvěma náhradníkům, Danovi a Jakubovi, kteří byli připraveni zaskočit. Všem děkuji!! Kromě Petra Šimka si svoje odvedl i Jirka Blažek, do výhry za stavu 3,5:1,5 nás vítězstvím „dostal“ Michal Fryš, který už za nás dlouho nehrál, prostě fantastický zápas, od všech! Ale po pořadě, jak šel zápas …..

První skončil Zd. Sýkora, který mi naznačil před partií, že nabídne hned remis, ale já blbec! netušil, že Zdeněk je v omylu, že si přečetl datum narození svého soupeře a domnívá se, že jde o rating. Nezadržel jsem ho. Zdeněk se víc už kapitána neptal, rozehrál svoje zahájení a nabídl remis, kterou soupeř přijal. Vinil jsem Zdeňka, vinil jsem v duchu sebe, ale pak jsem si uvědomil, že při přípravě na soupeře jsem viděl pár výsledků a pár partií p. Jos. Berkovce (např. remízoval s Laukem, Nejdlem či Šauerem v sezóně 2019/20) a uklidnil jsem se. 0,5:0,5.

Na první šachovnici hrál FM Petr Šimek s kapitánem domácích Františkem Rolinkem. Nejzavřenější „sicilka“, pakliže posuzujeme zavřenou sicilku (se Sg2), zavřenější sicilku (s f4-pěšcem a bělopolným střelcem bílého někde na b5 či c4) a to, co jsem viděl v neděli u páně Rolinka. Petr prosadil b5-b4, b-sloupec a celé dámské křídlo. 1,5:0,5.

Záhy jsme měli bod i na druhé šachovnici, lehko se body plánují, ale vybojovat je musí lidi jako Petr či Jirka…. Jirka Blažek nehrál ani 1.d4, ani 1.f4, nýbrž 1.e4. Soupeř postavil něco v sicilské, čemu já vůbec nerozumím. Je to Čeljabinská varianta, Svěšnikov či Kalašnikov, … ? Živá figurová hra a pak koukám, že v „suché“ pozici asi těžko pan Hokr může zabránit ztrátě figury. 2,5:0,5.

Jako další skončila partie Míly Duška, kterou jsem avízoval v nadpisu. Ale zde již od prvních tahů bylo vše, ale úplně vše na jednu bránu. Na 7. šachovnici proti němu za bílé zasedl Matyáš Hokr. Talentovaný 9-letý šachista, který již v minulých letech v kategorii do osmi let dokázal na republikové úrovni zazářit! Přehrajeme-li si ale partie takovýchto šampionátů z 90. let, kdy např. vyhrál Mistrovství ČSFR v kategorii H8 náš člen Jirka Kratochvíl, v té době svěřenec p. Petra Luniaczeka, no a porovnáme je s partiemi, které jsem viděl minulý týden na Nových Hradech jako rozhodčí MČR v H,D-8, tak je tu diametrální rozdíl.

Bohužel vedle Míly sedící brácha Vladimír, ač stál dobře, celou partii, neviděl jsem tam žádné problémy, tak prohrál na primitivismus po hlavní diagonále h1-a8. Vladimír Dušek je skvělý a vynalézavý obranář, ale hrajte v jeho stylu s malým prckem, který postaví Pirc-Ufimcevovu obranu, netuší, co se v ní má hrát a pak vymyslí „fintičku“ s postupem h5-h4-h3 a Vláďa už se bojí, že mu „spadne prápor“. Navíc v závěrečné pozici asi Míla ještě ukázal staršímu bráchovi, že se ničeho bát neměl, že tam mat přece jen tak není!!! Zdrháme s králem, bojujeme o remis…. 3,5 bodu – stačí půl bodu.

Za stavu 3,5:1,5 jsme zůstali na „sále“ tři poslední Mohykáni: já (Lucie Rolinková), Michal Fryš (Adéla Rolinková) a Josef Měsíček (Jakub Berkovec). Kdo si myslíte, že zápas rozhodl Pepa, jste na omylu. Pepa s bílými zvolil klidný opatrný přístup, aby hlavně – neprohrál. V koncovce bílý bělopolný střelec + pěšáci na bílých polích proti černému jezdci se nedalo za slávisty prohrát. Ale někdo ještě musí udělat půl bodu do výhry, že?

Úkolu kata se zhostil Michal Fryš. Adéla hraje výměnou španělskou za bílého. Hrálo se něco složitého, protože i čas na hodinách tomu odpovídal, v zahájení oba aktéři řešili problém, jak to vlastně postavit. Michal to měl s dvojicí střelců trochu snažší, alespoň podle mne, který těmto pozicím vůbec nerozumí. Pak najednou Adéla přišla za sestrou k naší šachovnici a oznámila jí, že ztratila figuru. Její sestra – Lucka mi okamžitě nabídla remis, kterou já okamžitě přijal (nevím, jestli bych v tom okamžiku vymyslel nejlepší postup s 21. … Jc6 22. Jxd5 Db8! přece jen se čas na hodinách krátil…. ). Stav 5:2

Pepa dostal instrukce od kapitána, že může i prohrát a šli jsme na chodbu. Za chvíli se vyvalil rozzářený jak měsíček ze dveří Pepa. „Tak co?“ – „Nu, já jsem vyhrál!“ Klučina vyrobil prý v závěru ještě hrubku a pěšec utekl do dámy.