Vážení šachoví přátelé,
zaujalo mne v poslední době hned několik turnajů hraných bez přídavku (incrementu) a jako rozhodčího mne překvapila až neuvěřitelná nechuť některých pořadatelů si nechat vysvětlit, v čem spočívá v dnešní době digitálních hodin neudržitelnost těchto pravidel hry pro rapidové (příp. bleskové) turnaje. Překvapila mne i věta jednoho z pořadatelů, který mi do telefonu řekl, že za nejhorší novodobé pravidlo FIDE považuje Směrnici III o rychlém zakončení partie. Toto pravidlo, jak možná víte, umožňuje rozhodčímu mimo jiné přijmout reklamaci hráče, např. v situaci, kdy má na šachovnici jasně vyhranou pozici, řekněme s dvěma dámami navíc, ale na hodinách mu zbývá poslední vteřina do konce partie. V terminologii pravidel FIDE se soupeř nesnaží o výhru „normálními“ prostředky. Přijmout reklamaci tedy znamená, že partie je ukončena jako remis.
Co to v praxi znamená v případě, že v propozicích turnaje pořadatel uvádí tempo bez přídavku (např. 2 x 25 min) a neuvede, že se turnaj hraje s aplikací Směrnice III, dle dodatků Pravidel FIDE?
Měl jsem s tímto nepříjemnou zkušenost na Táborské věži v prosinci 2022, kde jsem byl rozhodčím. Takto nastavená pravidla hry ovlivnila např. výsledek partie 3. kola Matyáš Zeman versus Vít Vilímek! Černý získal významnou převahu, kterou se mu ale nepodařilo realizovat na víc, než na přechod do koncovky V+S (Vít) proti V(Matyáš). I v této koncovce nabízel Matyáš soupeři remis, ale Vít ji s 25 s na hodinách odmítl (protože už už „matil“). Když měl na hodinách jednu vteřinu, zastavil hodiny a požadoval po mne remis. Bohužel jsem ho musel nechat „spadnout“. Bylo mi ho líto, protože bylo jasné, že podle těchto pravidel hry, bez Směrnice III ještě nikdy ve svém životě nehrál.
V propozicích Táborské věže nebyla zmíněna Směrnice III, v úvodním proslovu před turnajem hlavní rozhodčí explicitně zmínil, že pořadatel si nepřeje hrát podle této směrnice. V turnaji byla i situace, kdy např. M. Otradovec měl dva pěšce navíc v jasně vyhrané pěšcovce, ale „nestihl“ to dotahat. Prohrál na čas, protože soupeř měl „matící“ materiál. V turnaji s incrementem by se řada partií ani nedohrávala do situace, kdy se mlátí do hodin, např. koncovka K proti K+V (Chalupecký – Kleprlík hned v 1. kole). Ale prostě – někdo by tu partii již dávno vzdal, právě kvůli třeba 5 sec přídavku.
Směrnice III byla zavedena historicky ještě v dobách, kdy se ještě tolik nepoužívaly digitální hodiny, takže i v turnajích, kde se nakonec hraje s aplikací Směrnice III, se vidí nevídané: jeden hráč má 17 vteřin – druhý 15 vteřin, ani jeden to nechce dát za remis, vidí čas na displayi, který dříve lidi na analogových hodinách neviděli – a tedy netušili, kdy to „spadne“! A tak se mlátí do hodin, kácejí se figurky, věž stojí někde mezi 4 políčky, hráči požadují opravu špatně postavených figur v okamžiku 0:00.00 na hodinách, případně neoprávněně zastavují hodiny atd. atd. Rozhodčí, když má trochu štěstí, tak nepobíhá mezi více jak dvěma takovýmito partiemi … .
I když máte k dispozici několik zkušených rozhodčích, kteří se v závěru kola shluknou okolo posledních dohrávaných partií, tak řada sporů a protestů bývá neřešitelná, jak mi vloni popsal IA Jan Sikora, předseda KR ŠSČR.
Pan Sikora napsal, že můžete mít štěstí a Váš turnaj bude naprosto výjimečný a unikátní, že se všechny partie rozhodnou na šachovnici. Jenže to se dělo tak před třiceti lety, kdy byla na turnaji hrstka velice solidních hráčů a zbytek byli turisté, které ti zkušení bez problému obehráli a mezi sebou hráli s respektem a korektně a raději se vzdali v prohrané pozici, než aby vyhráli na čas. Ta doba je ale opravdu dávno pryč. Statistika dnes hovoří o něčem jiném.
Takže když vidím propozice rapidových turnajů v létě v Klatovech na Openu, či v sobotu mne jako rozhodčího čeká Memoriál P. Karla Traxlera ve Veselí n.Lužn. táži se Vás, milí čtenáři:
Opravdu chcete shazovat soupeře na čas? Baví Vás s digitálními hodinami tlačit soupeře časem před sebou a hrát po staru bez přídavku? Baví Vás to? Není lepší např. 3+2 než 5+0?