Vážení šachoví přátelé,
v prvé řadě díky všem, kteří se podíleli na tom, že jsme se v neděli 13. ledna sešli v nejsilnější sestavě, v jaké kdy náš šachový oddíl nastoupil. Děkuji i těm, kteří chtěli pomoct, napsali se do naší tabulky, ale já je odmítl (Zdeněk Sýkora, Jenda Durchan). Sešli jsme se dokonce v devíti, protože Láďa Kukačka chtěl hrát – a že má vyrovnané skóre s Matyášem Hosnedlem. Láďo, omlouvám se! A děkuji, žes přišel! Cestou na zápas jsem viděl cyklistu nápadně se podobajícího Zd. Lorencovi, pak přišel Pepa Novák a v hrací místnosti seděl soustředěný na zápas Matyáš Hosnedl. Vzhledem k soupisce soupeře psané „odzadu“ jsem si uvědomil, že 5-6 slávistů může mít stres z toho, že mají povinnost vyhrát, zatímco u soupeře je pravděpodobnost tohoto stresu třeba 3x nižší. A tak jsem napsal Petra Svobodu na „osmičku“, Láďa bohužel stál – a jako divák byl až do odpoledne, do konce zápasu.
Poděkování nejsilnější sestavě by mohl považovat Vojta Krška jako poděkování prvním 5 hráčům na soupisce. Není tomu tak, Vojta byl jediný, kdo využil stresu soupeře (Pepa Novák 1840N/1837F), že papírově má na výhru. Vojta vyhrál a měli jsme v tom okamžiku magických 4,5 bodu z osmi – a vítězství v tomto těžkém zápase bylo naše!! Děkuji, Vojto! Ani Zdeněk Lorenc na osmé šachovnici by tentokrát soupeři nepomohl, protože Petr Svoboda byl na Zdeňka speciálně připraven a určitě by ho porazil….
No, a nyní bych předal slovo Josefu Chalupskému, který neskutečně skvělým způsobem, bez počítače!!!, připravil exkluzívně pro náš web (podívejte se, jak skomírají weby QCC – 5. a 13. ledna – se hrálo a nic na webu, VŠTE – tam úplně rezignovali – a jaké mívávali ambice s komentáři k soutěžím družstev, podívejte se na web royalistů či Olympie ČB – prostě jsme teď nejlepší čb oddíl…) svoji nedělní partii:
….
Autor textu: Josef Chalupský, redaktor: Crafty 20.14 w.32
Dejte vodu na čaj nebo na kávu. Otevřete jedno vychlazené lahvové. Uložte se ke kamnům, vy venkovští, nebo ústřednímu topení, vy sídlištní, a postavte šachové figurky. Abyste viděli, jak tahají dřevěnýma špalíkama třetitřídní borci a borkyně (Sic! Me too.) ve druhé divizi. Partie překvapí tím, že až do 39. tahu měl černý všech osm pěšců. Nastala koncovka – bílý: K, S, 3P versus černý: K, 8P. To je ale vedlejší. Důležitý je především začátek partie. A tímto pozdravuji pana Františka Rolinka, se kterým jsem měl tu čest sehrát partii dne 15.11.1987 v utkání Nové Hrady – TJ Pedagog České Budějovice.
Děkuji vám, přátelé, za váš čas a trpělivost. Teď na to můžete pustit vaše Fritze a Stockfishe. Budu doopravdy velmi rád. Jen tudy pokračuje křivolaká stezka.
…. Tolik Josef Chalupský.
Vyhráli jsme 6:2 a výsledky najdete zde
K vývoji zápasu se dá napsat, že – než jsem se vzpamatoval (hrubka v zahájení) – tak jsme vedli 3:0 (Pavel, Jirka a tato publikovaná partie Josefa). A pak mi říká Lukáš, že remis, že to Martin Hejda nějak udržel. Takže 3,5:0,5. Petr měl figuru méně, Štěpán figuru navíc, ale v nějaké složité pozici s kompenzací pěšců u bílé. Rozhodl Vojta 4,5:0,5, pak Štěpán. Petr prohrál 5,5:1,5. Já tahal s Matyášem Hosnedlem jako poslední, až do vyčerpání všech možností – i času, mého času. Matyáš měl na hodinách přes hodinu… Někde Matyášovi ta výhra utekla, asi v okamžiku, kdy si myslel, že všechny cesty vedou do výhry.