Blanský les – Slávia ČB 4:4

V neděli jsme vyjížděli do Křemže k zápasu 4. kola 2. divize s velkým remízovým potenciálem. Vždyť náš soupeř ze tří zápasů dvakrát remizoval a jeden zápas vyhrál o půl bodu.

Na první šachovnici Pavel Karlíček hrál bílými proti našemu Petru Šimkovi sicilskou výborně a po jednom neopatrném tahu Petra dosáhl přesnými tahy už ve 14. tahu téměř vyhrané pozice. Petrovi se podařilo v dalším průběhu velkou výhodu soupeře přece jen eliminovat a partie skončila opakováním tahů.

Na druhé šachovnici Lukáš Mezera měl v 6. nebo 7. tahu postupovat ve španělské proti Jaroslavu Poláchovi energičtěji a dosáhl by zjevné výhody. Zvolený mírný postup vedl k poměrně rigidním pozicím, kde žádný ze soupeřů nechtěl riskovat, a tak partie skončila celkem logicky remízou.

Na třetí šachovnici hrál Jirka Blažek francouzkou s Arnoštem Betterem poměrně riskantně v zahájení a musel vynaložit hodně vynalézavosti a důvtipu, aby pozici udržel a dosáhl remízy.

Na čtvrté šachovnici postavil Pavlovi Koubovi Frank Korostenski sicilskou výstavbu nezvyklou v tom, že drak měl oko, ale neměl ocas; prostě na tah d6 černého došlo až v pozici, která je spíše typická pro Pirc-Ufimcevovu obranu, resp. její přechod v dračí variantu sicilské, kdy bílý volí postup s malou rošádou a pěšce staví na f3, černý dámu na a5, ne na c7 – alespoň takto s přehozením tahů já tuto pozici znám. A znám ji jako umírněný postup bílého, kdy bez rizika slabých pěšců se připravuje válka, která vzplane plnou silou ve střední hře. Frank spotřeboval na úvodní tahy podstatně víc času než Pavel Kouba. A v situaci, kdy jsem se domníval, že se projeví fyzická kondice, se oba soupeři na návrh Pavla dohodli na remis. Bylo ta za stavu 2:1 pro nás.

Na páté šachovnici udělal Milan Durchan ve vyrovnané pozici strašnou hrubku v 35. tahu, aniž by byl časové tísni, ztratil jednotahově figuru a konec. Stav se srovnal na 3:3 (hráli ještě Petr na první a Vláďa).

Na šesté šachovnici hrál Vláďa Junek bílými sicilskou. Po výměnách v centru se poněkud netypicky vytvořil izolovaný slabý černý pěšec na d5. Je otázka, kdy si ho měl nebo mohl Vláďa sebrat. Proti dobrání na d5 totiž stálo netriviální řešení taktických problémů s vazbou na d-sloupci a na hlavní diagonále bělopolných střelců. Takže nejdřív černý asi měl kompenzaci za pěšce. Poté ji postupně ztrácel a v samotném závěru před časovou kontrolou již Vláďa zcela dominoval. Pozice ale byla složitá a obdivuji se Vláďovi, že v těchto bojích neztratil někde figuru. Pozice byla ostrá a vyžadovala neustále propočet. Když už si Vláďa mohl vzít v koncovce (V+J+4P proti V+J+3P) dalšího pěšce a hrát věžovku s dvěma pěšci navíc, vybral si bohužel svoji slabou chvilku. Ve snaze vyměnit věže chyboval a pak jako poslední z nás dlouho ještě bojoval v remízové jezdcové koncovce za stavu 3½:3½ za naše vítězství.

První partii dohrál zhruba po dvou hodinách Zdeněk Sýkora, který černými v sicilské stál mírně lépe, ale na výhru to asi nebylo. Nicméně tlak vyprodukoval chybu na straně Fr. Říčaře. Hrubka, ztráta figury a okamžitě vzdání se. 1:0.

Na poslední šachovnici také sicilka. Míla Dušek bílými ustál tlak soupeře a eliminoval lépe postavené figury (špatný střelec na b2). A hlavně nechyboval, žádná hrubá chyba – remis, asi za stavu 1½:½. Pohoda.

Nesmírně bojovný zápas, kteří si všichni zúčastnění borci určitě užili! Bylo vidět, že v zápase nastoupili na předních šachovnicích hráči s ligovými zkušenostmi. Po dramatickém průběhu remíza 4:4 celkem odpovídala průběhu.