Rubrika: Soutěže

Měli jsme problémy se sestavou, kterou jsem plánoval na tento zápas již před Vánoci. Nakonec pouze Josef mohl z plánované pětice seniorů nastoupit. A díky! Pomohlo to k prvnímu bodu, i když pan Trkovský se držel celé dvě hodiny. Na 1:1 vyrovnal kapitán hostí, ale nečekal jsem tak dobrý výkon Vládi Duška.

Za stavu 1:1 se hrálo relativně dlouho. Míla měl pěšce navíc v koncovce jezdec proti střelci. Pěšce získal v bravurně sehraném zahájení, Pirc-Ufimcevova obrana, která s přehozením tahů přešla hned ve 4. tahu do základní pozice Philidorovy obrany (Lion. var.). Uznávám, že Míla se v tom bahně orientuje lépe než já. I když byly tam v propočtu nějaké chyby na obou stranách, protože soupeř v horší pozici začal divočit a šel na „taktiku“, Míla ze zahájení vyšel s čistým pěšcem navíc, soupeř neměl kompenzaci. Po výměně dam je vše jasné Míla hraje na výhru.

Petr s černými přehrál soupeře v zahájení, pak mi oznámil, že přehlédl taktický úder, nicméně, uklidnil jsem ho, že soupeř jistě brzy udělá další chybu – a stalo se: No a jak známe Petra, „nelenil“ a obětoval kvalitu. Pozice byla dynamická, „horký“ černý pěšec na e4 dělal tak dlouho problémy, že jsem začal věřit, že i zde stojíme na výhru.

Můj nepříjemný soupeř na 1. šachovnici jako vždy rušil, otravoval, před mojí časovou kontrolou se mne pořád na něco vyptával, když jsem byl na tahu. Od 34. tahu si každý tah ode mne půjčil partiář, samozřejmě v okamžiku, když jsem byl na tahu. Tak jak dr. Hajíčka asi všichni známe. Důležité ale bylo to, že měl pěšce méně, že podobně jako s M. Laukem jsem měl dvojici střelců a jezdce proti dvojici jezdců a střelci – a celkově – podle mne se tato pozice nedala prohrát. Počítal jsem s tím, že soupeř bude muset hrát na výhru – ať už zásluhou Míly nebo Petra – a prohraje.

U Míly nakonec byla málem prohra, chybička se v závěru bohužel vloudila! Ale Míla je z toho určitě poučen na příště!!

Petr dotahal e-pěšce do dámy! 2:1 Fantastický výkon.

Pan Bartoš u Míly na šachovnici se zbláznil, nejdřív neviděl vítěznou kombinaci, pak i další tahy nebyly „snaživé“ do výhry a nakonec povídá: „To už asi nikdo nevyhrajeme!“ zaznělo z jeho úst v situaci úplně tupé remízy, kdy střelec navíc je na dvě věci (ale ani jedna z nich není mat, chybí „matící“ materiál…). 2,5:1,5.

No, a dr. Hajíček naprosto nesolidárně vůči svému družstvu se snažil ne o výhru, jak jsem po něm chtěl. Takže 43. Kf3 a nabídl jsem mu remis. 3:2. Na shledanou!

Očekával jsem silnější sestavu soupeře (např. Daniel Pražák na „dvojce“ by akademikům z VŠTE pomohl, když už nic, tak posunutím šachovnic). Já sám jsem neměl hrát, měl jsem však s Ivanem Stropkem roli náhradníka, kdyby „něco“. A jako vždy – tentokrát nebyl Sebík s horečkou, ale volal v sobotu Pavel Kouba, že kolegyně má s horečkou dítě. A Pavel je poctivka, slíbil a raději by splnil své závazky v práci. Tak v sobotu večer, po cyklistické sobotě, utahanej a škrábalo mne v krku, jsem znechuceně pustil počítač a hledal partie Jaroslava Studenovského juniora. Tentokrát Štěpán nebyl první bod, jako minule, ale poslední. Vojta měl Pavlovou zásluhou černé, ale očekával jsem bod u Sebíka a Pepy N. Pepa ten hned měl pěšce navíc, pak dva, nakonec asi 4 pěšce. Na jednu bránu byla partie i u druhého Josefa, jeden pěšec bez jakékoliv kompenzace, tupá koncovka, pak druhý pěšec, podání ruky.
Takže popořadě: 1-0 asi Sebík, divné zahájení Ondry, Sebík pořád tlačil až vytlačil bod.
2-0 Jirka, no přece f4 a konec partie.
3-0 Josef Ch., jak poznamenáno výše, Josef to sehrál skvěle, vždyť Marek přece není žádné „ořezávátko“ v současné době.
4-0 mělo být u Pepy N., ale nebylo. Podobně, jak popisuje na FB Pavel Štursa boj s pěti pěšci navíc v 3. divizi, tak bojoval Josef. Soupeř několikrát nabízel v jasně prohrané pozici remis. I já jsem si myslel, že v této fázi partie nabídnu remis a půjdu se domů kurýrovat. Ale bohužel chybička se vloudila u Vojty v zavřené sicilské. 3-1, co naděláš, s nulou už to nebude, řek´ jsem si.
Klíčový moment zápasu: Vedeme 3:1, coby kapitán obcházím stoly a vidím, že tento zápas nemá stejně jako minulý zápas s QCC ČB D žádnou krizi, žádný náboj či klíčový moment, drama končí! My všude vítězíme!!!
a) první deska – rovná pozice, ale nerovný čas na hodinách a nerovný rating (600 bodů na straně Štěpána)
b) třetí deska – podobně jako Michal Novotný na ligovém zápase s Neckářem – hráč VŠTE – věžová koncovka – Pavel Hess vyhraje. Děti učte se věžovky !
c) šestá šachovnice – bílý střelec na h3 míří na c8 – můžeš mít několik pěšců navíc, ale o to víc je třeba soustředit se na ty nejjednodušší přehlédnutí, jednotahový mat, jednotahová ztráta dámy, Josef prý takto prohrál v Kaplici, tam ho to mrzelo dvojnásob, protože jsme tam prohráli 4,5:3,5. Zde na VŠTE – pro většinu našich hráčů, kteří odešli za stavu 3:0 – bylo naprosto nepochopitelné, výsledek večer na webu – prohra pro našeho Pepu Nováka.
d) sedmá šachovnice – můj soupeř udělal tah – 18. tah – koukám: a on to „blunder“. Konec partie 4:1, během chviličky Pepa 4:2, během další minuty Pavel 5:2. Když vyhrál Štěpán, sedli jsme já, Pepa a Štěpán do auta a zajeli na kafe do Třeboně…. Pohodová sezóna – 12. ledna máme splněn cíl této zimní sezóny: hrát skupinu o postup.