Štítek: 2. divize JŠS 2021/22

V neděli jsme vyjížděli do Křemže k zápasu 4. kola 2. divize s velkým remízovým potenciálem. Vždyť náš soupeř ze tří zápasů dvakrát remizoval a jeden zápas vyhrál o půl bodu.

Na první šachovnici Pavel Karlíček hrál bílými proti našemu Petru Šimkovi sicilskou výborně a po jednom neopatrném tahu Petra dosáhl přesnými tahy už ve 14. tahu téměř vyhrané pozice. Petrovi se podařilo v dalším průběhu velkou výhodu soupeře přece jen eliminovat a partie skončila opakováním tahů.

Na druhé šachovnici Lukáš Mezera měl v 6. nebo 7. tahu postupovat ve španělské proti Jaroslavu Poláchovi energičtěji a dosáhl by zjevné výhody. Zvolený mírný postup vedl k poměrně rigidním pozicím, kde žádný ze soupeřů nechtěl riskovat, a tak partie skončila celkem logicky remízou.

Na třetí šachovnici hrál Jirka Blažek francouzkou s Arnoštem Betterem poměrně riskantně v zahájení a musel vynaložit hodně vynalézavosti a důvtipu, aby pozici udržel a dosáhl remízy.

Na čtvrté šachovnici postavil Pavlovi Koubovi Frank Korostenski sicilskou výstavbu nezvyklou v tom, že drak měl oko, ale neměl ocas; prostě na tah d6 černého došlo až v pozici, která je spíše typická pro Pirc-Ufimcevovu obranu, resp. její přechod v dračí variantu sicilské, kdy bílý volí postup s malou rošádou a pěšce staví na f3, černý dámu na a5, ne na c7 – alespoň takto s přehozením tahů já tuto pozici znám. A znám ji jako umírněný postup bílého, kdy bez rizika slabých pěšců se připravuje válka, která vzplane plnou silou ve střední hře. Frank spotřeboval na úvodní tahy podstatně víc času než Pavel Kouba. A v situaci, kdy jsem se domníval, že se projeví fyzická kondice, se oba soupeři na návrh Pavla dohodli na remis. Bylo ta za stavu 2:1 pro nás.

Na páté šachovnici udělal Milan Durchan ve vyrovnané pozici strašnou hrubku v 35. tahu, aniž by byl časové tísni, ztratil jednotahově figuru a konec. Stav se srovnal na 3:3 (hráli ještě Petr na první a Vláďa).

Na šesté šachovnici hrál Vláďa Junek bílými sicilskou. Po výměnách v centru se poněkud netypicky vytvořil izolovaný slabý černý pěšec na d5. Je otázka, kdy si ho měl nebo mohl Vláďa sebrat. Proti dobrání na d5 totiž stálo netriviální řešení taktických problémů s vazbou na d-sloupci a na hlavní diagonále bělopolných střelců. Takže nejdřív černý asi měl kompenzaci za pěšce. Poté ji postupně ztrácel a v samotném závěru před časovou kontrolou již Vláďa zcela dominoval. Pozice ale byla složitá a obdivuji se Vláďovi, že v těchto bojích neztratil někde figuru. Pozice byla ostrá a vyžadovala neustále propočet. Když už si Vláďa mohl vzít v koncovce (V+J+4P proti V+J+3P) dalšího pěšce a hrát věžovku s dvěma pěšci navíc, vybral si bohužel svoji slabou chvilku. Ve snaze vyměnit věže chyboval a pak jako poslední z nás dlouho ještě bojoval v remízové jezdcové koncovce za stavu 3½:3½ za naše vítězství.

První partii dohrál zhruba po dvou hodinách Zdeněk Sýkora, který černými v sicilské stál mírně lépe, ale na výhru to asi nebylo. Nicméně tlak vyprodukoval chybu na straně Fr. Říčaře. Hrubka, ztráta figury a okamžitě vzdání se. 1:0.

Na poslední šachovnici také sicilka. Míla Dušek bílými ustál tlak soupeře a eliminoval lépe postavené figury (špatný střelec na b2). A hlavně nechyboval, žádná hrubá chyba – remis, asi za stavu 1½:½. Pohoda.

Nesmírně bojovný zápas, kteří si všichni zúčastnění borci určitě užili! Bylo vidět, že v zápase nastoupili na předních šachovnicích hráči s ligovými zkušenostmi. Po dramatickém průběhu remíza 4:4 celkem odpovídala průběhu.

V neděli 21.11. se hrálo 3. kolo 2. divize Jihočeského šachového svazu. Tentokrát jsme navštívili celek QCC ČB D v jejich útulné šachovně v Nerudově ulici.

Proč „remíza v oslabení“? Ale víte co??? Já bych nejprve začal zase velkým poděkováním celému našemu družstvu! Petr neodjel prý do Portugalska, ale zůstal doma s kovidem, Lukáš po noční, atd. atd. takže jsme nastoupili ve slabé sestavě…Ale přesto všechno „fungovali jsme“ jak dobře promazaný stroj. Velké poděkování tedy kromě osmičky, která nastoupila, musím zde vyjádřit Jakubovi D. Míla totiž měl za úkol ze tří bratrů Duškových udělat pořadí náhradníků. V prvním telefonátu bylo 1. Kuba, 2. Míla, 3. Vláďa. Pak i přes nejistotu testů na kovid (Míla má po 1. očkování) v neděli ráno bylo pořadí 1. Míla, 2. Kuba. Takže Děkuji!! Za nás oba, kapitána i zástupce kapitána.

Pak jsme trochu měli problémy. Kdyby Pepa zavolal ještě v neděli ráno, tak by přijel s Mílou i Kuba, protože je 2x očkován. Pepa nezavolal a pak – když už přijel na Staroměstskou – tak nechtěl za žádnou cenu nastoupit, vstoupit do domu, hrát (kvůli kovidu….). Soupeř nás chtěl ještě více oslabit tím, že Jirka Havlíček mluvil o posunutí Pavla Kouby na první šachovnici. Nevím, jak jsem se měl jako kapitán správně zachovat, ani nevím, jako vedoucí soutěže, zda je fair akceptovat na zápočet ratingu podepsaný Zápis o utkání (a tedy udělit Zd. Chvalovi ml. body do ratingu) či zda řešit, zda neposlat kontumační výsledek. Každopádně 0:1 na první šachovnici po 1. tahu a po nepřijetí nabídky remis.

Velice rychle jsem skončil také já na 3. šachovnici. Nabídl jsem remis po 11. tahu černého…. Bolely mne záda, znervózňoval jsem pana Nejdla na 2. šachovnici svým kašlem bez roušky – no a navíc nebyl jsem ve své kůži kvůli té úvodní akci a řešení toho nepříjemného 0:1 na první šachovnici. A jsem si jist, že David Smola již není žádné „ořezávátko“, aspoň dle partií, které jsem viděl. 0,5:1,5.

Když mi soupeř podal ruku, šel jsem se podívat teprve po okolních stolcích a zjistil jsem, že naše družstvo stojí na vítězství. Nevím, v jakém pořadí se pak přesně sesypali výsledky dalších tří šachovnic, nicméně: začnu od hlavního hrdiny. Pavel Kouba stál velmi pěkně bílými v Aljechinově obraně proti veteránovi  E. Nejdlovi !! To bylo pro mne velkým překvapením. Já Pavlovi pořád nějak nedůvěřuji, ale on je silný hráč! 1:2 . Rozhodující body, které pak determinovali další průběh zápasu, udělali Míla a Kryštof. Míla Dušek stál nějak divně v zahájení (mám partiář, ale ještě jsem neměl čas na rozbor partie). Ale ze zavřené a pasivní pozice vymlátil maximum, když jeho soupeř asi příliš tlačil „na pilu“ a něco nedopočítal. 2:2. Naopak zcela „otevřeně“ bílými útočil Kryštof Míka na Francouzskou obranu svého mnohem zkušenějšího soupeře a nedal mu nadechnout. Aniž by udělal rošádu, aniž by potřeboval k útoku věž a1, šel na mat. 3:2. Kryštof ukázal, že na 2. divizi má. A já to o něm už dlouho vím, už od dob, kdy hrál v Ledenicích za ZŠ přebor škol.

Za stavu 3:2 pro nás začalo peklo na 4. šachovnici. Klíčovou pozici naleznete na webu QCC zde. Naštěstí peklo trvalo dlouho a mezi tím mohl klíčový půl bod vynutit Josef Měsíček na 6. šachovnici. Bohužel nepodařilo se, příliš mnoho chyb… Mezi Vláďou a Josefem seděl Petr Svoboda a ten se tedy nenechal znervóznit ani peklem po pravici, ani neštěstím po levici. A zde je Petrův komentář:

To byl kýžený 4. bod. Petr je tedy hlavním hrdinou dne, i když Pavel Kouba se možná o první místo s Petrem dělí – no, nebo je to o prsa.

Poslední dohrával Vláďa Junek. No, bojoval jako lev! Jirka Havlíček napsal na webu něco lakonického, ale ono to tak jednoduché nebylo. Aspoň teda já jako slabý hráč, který to nevidí tak jednoduché jako Jirka, bych mohl namítnout, že Jirka Havlíček byl v závěru víc nervózní, musel vyhrát. Vláďa byl rozrušen svými chybami, ale jinak v pohodě. Příště Vláďa určitě vyhraje.

V neděli 7.11. se hrálo 2. kolo 2. divize Jihočeského šachového svazu. V domácím prostředí jsme přivítali celek Royalu ČB.

Na 5. šachovnici skončila partie rychlou remízou po 14 tazích. ½ : ½

Docela rychle skončila partie i na poslední šachovnici, kde bílá v Angloholandské vyměnila lehkou figuru za dva pěšce na královském křídle, aby si otevřela možnost zaútočit na černého krále. Petr Svoboda ale útok nepřipustil a naopak využil polootevřených sloupců G a H k zisku lehké figury a partii už dohrál do vítězného konce. 1½ : ½

Na 1. šachovnici skončila partie také remízou. 2 : 1

Zajímavě se vyvinula partie na 4. šachovnici, kde Pepa Novák hrající černými dosáhl pozice, ve které měl jezdce za 2 volné pěšce, ale stál pasivně a pozice byla celkově nejasná. Nakonec se mu podařilo částečně aktivizovat střelce, ale bílý přehlédl ztrátu věže a partii vzdal. 3 : 1

Nic náhodě neponechal na 7. šachovnici bílými hrající Vláďa Junek. Partie se vyvinula v jeho prospěch a on nezaváhal a útočil a útočil. Posuďte sami:

4 : 1

Takže už neprohrajeme. Na druhé šachovnici dostal černý Jirka Blažek nabídku na remis. Pozice byla nejasná, Jirka měl mnohem méně času a do 40. tahu bylo daleko. Jirka ale po obhlídce situace na zbylých šachovnicích a krátké poradě s kapitánem zariskoval a rozhodl se partii hrát dál.

Mezitím Pavel Hess dotáhl svou partii, ve které bílými dlouho tlačil na soupeřova krále, do vítězného konce a zajistil tak vítězství týmu. 5 : 1

Dvě poslední partie pak skončily téměř najednou.

Remízu odmítnuvší Jirka Blažek na 2. šachovnici bez chyb dohrál partii už na půlminutě do 40. tahu, kterým soupeři napadl věž. Ten rychle zahrál tah a odběhl na záchod. Napadené věže si nevšiml a tak ho po návratu z toalety čekalo nepříjemné překvapení, když najednou hrál bez věže. Po dvou tazích byl nucen partii vzdát. 6 : 1

Nejdéle se trápil na 6. šachovnici černými hrající Milan Durchan. V nepřehledné partii nejprve jeho soupeř přehlédl možnost vzít mu lehkou figuru, aby po pár tazích přehlédl Milan možnost získat věž. V časové tísni se pak soupeři dohodli na asi zasloužené remíze. 6½ : 1½

Nechci snižovat výkon ostatních (kromě Míly!) hráčů v úvodním kole 2. divize. Ještě začátkem minulého týdne jsem se bál, že nebudeme mít ani osm lidí na zápas. Nakonec nás bylo deset! Osm aktérů v čele s Petrem Šimkem, ale také moc děkuji dvěma náhradníkům, Danovi a Jakubovi, kteří byli připraveni zaskočit. Všem děkuji!! Kromě Petra Šimka si svoje odvedl i Jirka Blažek, do výhry za stavu 3,5:1,5 nás vítězstvím „dostal“ Michal Fryš, který už za nás dlouho nehrál, prostě fantastický zápas, od všech! Ale po pořadě, jak šel zápas …..

První skončil Zd. Sýkora, který mi naznačil před partií, že nabídne hned remis, ale já blbec! netušil, že Zdeněk je v omylu, že si přečetl datum narození svého soupeře a domnívá se, že jde o rating. Nezadržel jsem ho. Zdeněk se víc už kapitána neptal, rozehrál svoje zahájení a nabídl remis, kterou soupeř přijal. Vinil jsem Zdeňka, vinil jsem v duchu sebe, ale pak jsem si uvědomil, že při přípravě na soupeře jsem viděl pár výsledků a pár partií p. Jos. Berkovce (např. remízoval s Laukem, Nejdlem či Šauerem v sezóně 2019/20) a uklidnil jsem se. 0,5:0,5.

Na první šachovnici hrál FM Petr Šimek s kapitánem domácích Františkem Rolinkem. Nejzavřenější „sicilka“, pakliže posuzujeme zavřenou sicilku (se Sg2), zavřenější sicilku (s f4-pěšcem a bělopolným střelcem bílého někde na b5 či c4) a to, co jsem viděl v neděli u páně Rolinka. Petr prosadil b5-b4, b-sloupec a celé dámské křídlo. 1,5:0,5.

Záhy jsme měli bod i na druhé šachovnici, lehko se body plánují, ale vybojovat je musí lidi jako Petr či Jirka…. Jirka Blažek nehrál ani 1.d4, ani 1.f4, nýbrž 1.e4. Soupeř postavil něco v sicilské, čemu já vůbec nerozumím. Je to Čeljabinská varianta, Svěšnikov či Kalašnikov, … ? Živá figurová hra a pak koukám, že v „suché“ pozici asi těžko pan Hokr může zabránit ztrátě figury. 2,5:0,5.

Jako další skončila partie Míly Duška, kterou jsem avízoval v nadpisu. Ale zde již od prvních tahů bylo vše, ale úplně vše na jednu bránu. Na 7. šachovnici proti němu za bílé zasedl Matyáš Hokr. Talentovaný 9-letý šachista, který již v minulých letech v kategorii do osmi let dokázal na republikové úrovni zazářit! Přehrajeme-li si ale partie takovýchto šampionátů z 90. let, kdy např. vyhrál Mistrovství ČSFR v kategorii H8 náš člen Jirka Kratochvíl, v té době svěřenec p. Petra Luniaczeka, no a porovnáme je s partiemi, které jsem viděl minulý týden na Nových Hradech jako rozhodčí MČR v H,D-8, tak je tu diametrální rozdíl.

Bohužel vedle Míly sedící brácha Vladimír, ač stál dobře, celou partii, neviděl jsem tam žádné problémy, tak prohrál na primitivismus po hlavní diagonále h1-a8. Vladimír Dušek je skvělý a vynalézavý obranář, ale hrajte v jeho stylu s malým prckem, který postaví Pirc-Ufimcevovu obranu, netuší, co se v ní má hrát a pak vymyslí „fintičku“ s postupem h5-h4-h3 a Vláďa už se bojí, že mu „spadne prápor“. Navíc v závěrečné pozici asi Míla ještě ukázal staršímu bráchovi, že se ničeho bát neměl, že tam mat přece jen tak není!!! Zdrháme s králem, bojujeme o remis…. 3,5 bodu – stačí půl bodu.

Za stavu 3,5:1,5 jsme zůstali na „sále“ tři poslední Mohykáni: já (Lucie Rolinková), Michal Fryš (Adéla Rolinková) a Josef Měsíček (Jakub Berkovec). Kdo si myslíte, že zápas rozhodl Pepa, jste na omylu. Pepa s bílými zvolil klidný opatrný přístup, aby hlavně – neprohrál. V koncovce bílý bělopolný střelec + pěšáci na bílých polích proti černému jezdci se nedalo za slávisty prohrát. Ale někdo ještě musí udělat půl bodu do výhry, že?

Úkolu kata se zhostil Michal Fryš. Adéla hraje výměnou španělskou za bílého. Hrálo se něco složitého, protože i čas na hodinách tomu odpovídal, v zahájení oba aktéři řešili problém, jak to vlastně postavit. Michal to měl s dvojicí střelců trochu snažší, alespoň podle mne, který těmto pozicím vůbec nerozumí. Pak najednou Adéla přišla za sestrou k naší šachovnici a oznámila jí, že ztratila figuru. Její sestra – Lucka mi okamžitě nabídla remis, kterou já okamžitě přijal (nevím, jestli bych v tom okamžiku vymyslel nejlepší postup s 21. … Jc6 22. Jxd5 Db8! přece jen se čas na hodinách krátil…. ). Stav 5:2

Pepa dostal instrukce od kapitána, že může i prohrát a šli jsme na chodbu. Za chvíli se vyvalil rozzářený jak měsíček ze dveří Pepa. „Tak co?“ – „Nu, já jsem vyhrál!“ Klučina vyrobil prý v závěru ještě hrubku a pěšec utekl do dámy.